Podlahová plocha — Podlahová plocha je podle nového občanského zákoníku (NOZ; § 1222) a příslušného prováděcího předpisu (nařízení vlády č. 366/2013 Sb.) součtem celé plochy bytu. Jedná se tedy o výměru, která je ohraničena obvodovými zdmi bytu. Nemá na ni vliv vnitřní uspořádání, například příčky, niky nebo napevno instalované zařizovací předměty (např. vana nebo sprchový kout). Zjednodušeně řečeno je to výměra, kterou byste měli k dispozici, kdyby byl váš byt kompletně prázdný, bez příček a všech zařizovacích předmětů. Když tedy ve vašem bytě vybouráte příčku oddělující kuchyň a obývací pokoj, podlahová plocha vašeho bytu se nezmění. Do podlahové plochy bytu se také započítává plocha sklepa, avšak jen v případě, že se nejedná o sklepní kóji. Naopak se do podlahové plochy nezapočítávají výměry balkónů, lodžií, teras, a to ani v případě, že jsou tyto prostory přístupné jen z konkrétního bytu a vlastník bytu k nim má výlučné právo užívání. U mezonetového bytu umístěného ve dvou nebo více podlažích spojených schodištěm uvnitř bytu se podlahová plocha vypočte jako součet podlahových ploch všech pater, přičemž u schodiště se započte pouze dolní “průmět”.
Užitná plocha (někdy také vnitřní užitná plocha) zahrnuje na rozdíl od podlahové plochy takovou výměru, kterou můžete jako obyvatel bytu skutečně využít. Nejsou do ní tedy započteny plochy příček, sloupy nebo komíny – prostě takzvané konstrukční prvky. Dále se však užívá i pojem celková užitná plocha, do které se započítává plocha balkónů, lodžií a teras v případě, že k nim má vlastník výlučné právo užívání, i plocha sklepa.
Jak se liší užitná a užitková plocha? Užitková plocha je pojem, který byl definován již zrušenou vyhláškou č. 85/1997 Sb. a v minulosti se používal místo pojmu užitná plocha.
Obytná plocha je plocha, kterou definují vnitřní výměry obytných místností (ty definuje vyhláška č. 268/2009 Sb.). Do obytných místností se počítá pouze místnost, která má minimální plochu alespoň 8 m2, je přímo osvětlená a větratelná, přímo nebo nepřímo vytápěná a určená k celoročnímu bydlení. Za obytnou místnost tedy nelze považovat kuchyni bez okna, ale obvykle ani koupelnu, komoru, schodiště nebo šatnu. Obytná plocha je součtem plochy obytných místností bytu a bude obvykle výrazně menší než užitná nebo podlahová plocha.
Zastavěná plocha
Zastavěnou plochou stavebního objektu se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají.
Započitatelná plocha je dána součtem podlahových ploch ústředně vytápěných místností a odpovídajícího podílu podlahových ploch nevytápěných místností, které s ústředně vytápěnými místnostmi sousedí. Tento pojem se obvykle používá pro výpočet nákladů na vytápění nebo při jejich vyúčtování.